Vše začalo tím, že Ústavní soud ČR požadoval změny v obsahu kontrolního hlášení. Pokud by do konce roku 2017 nepřišly orgány s návrhem změny, existovala šance, že se kontrolní hlášení (KH) zcela zruší s platností od roku 2018. Jak už to tak ale bývá, chytré české hlavičky vymyslely úpravu KH a pan prezident ji odsouhlasil svým podpisem dne 24. 10. 2017. Co to pro nás smrtelníky znamená?

Vymezte předepsané údaje nebo nic nebude..

Aktuální forma i struktura kontrolního hlášení je v pořádku. Ústavní soud uznal tyto kategori údajů, které smí KH požadovat:

  • základní identifikační údaje plátce
  • základní údaje vztahující se k jednotlivým uskutečněným zdanitelným plněním
  • základní identifikační údaje o odběrateli nebo dodavateli

Tvůrci zdokonalily tyto kategorie na základě detailního zhodnocení všech náležitostí formuláře kontrolního hlášení. KH musí jasně sdělovat:

  • kdo podání činí
  • čeho se podání týká
  • co se prostřednictvím podání navrhuje

Patří sem například identifikační údaje plátce, číslo jednací výzvy (případně rychlá odpověď na výzvu). Potřebujete-li více informací k vyplnění KH, obraťte se na pana Ing. Bílého nebo si přečtěte Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení DPH.

Dvě ustanovení se ruší, kontrolní hlášení zůstává

Jedna změna začala platit od vyhlášení ve Sbírce, druhá od 31. prosince 2017.

Co se tedy změnilo?

  1. Změna s okamžitou platností se týká § 101g odstavec 5 zákona o DPH. Laicky řečeno, jde o výzvu doručenou e-mailem.  Původně se takováto výzva považovala za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.

“Taková povinnost není reálně splnitelná. Pro rozpor s články Listiny proto Ústavní soud zrušil i ustanovení § 101g odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty, a to s účinností dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů,”
-Ústavní soud ČR

     2. Druhým zrušeným odstavcem se stal § 101d odstavec 1 zákona o DPH.  Ten říká, že „v kontrolním hlášení je plátce povinnen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně.“ Údaje k vyplnění má specifikovat ministerstvo financí. KH by tedy mělo blíže specifikovat alespoň okruh údajů, které má plátce vyplnit a splňovat.

 “To nevylučuje případné zákonné zmocnění ke stanovení konkrétních jednotlivých údajů ministerstvem financí. Avšak muselo by se tak stát formou právního předpisu. Jen tak je možno zajistit pro plátce předvídatelnost údajů, které po nich bude stát požadovat,” – upřesňuje se v nálezu.

Jak senátoři vyšli do boje proti zlým paragrafům

Kromě výše zmíněných změn, které požadoval sám Ústavní soud, vzali si naši senátoři pár ošklivých paragrafů na paškál.

Konkrétně šlo o sankce. Senátorům vadily fixní pokuty bez možnosti jejich prominutí nebo modifikace. Původně byly sankce nastaveny takto:

1.000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení bez vyzvání správcem daně
10.000 Kč za podání kontrolního hlášení po vyzvání správcem daně
30.000 Kč za pozdní podání opraveného kontrolního hlášení po vyzvání správcem daně
50.000 Kč za nepodání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě po vyzvání správcem daně
až 50.000 Kč za neodstranění chyb v kontrolním hlášení po vyzvání správcem daně
až 500.000 Kč za závažné ztěžování či maření správy daní

Po zásahu vlády se do zákona dostaly novinky:

  • prominutí pokuty v případě pokut v pevné výši 10.000 Kč, 30.000 Kč a 50.000 Kč
  • vyloučení vzniku pokuty, které se týká pokuty v pevné výši 1.000 Kč a umožňuje toleranci jednoho pochybení pro daný kalendářní rok.

Důvody k radosti:

Děje se tak automaticky bez nutnosti podávat žádost pro vyloučení pokuty. Nově též platí, že na reakci na výzvu má podnikatel 5 pracovních dnů, a nikoli 5 kalendářních dnů, jak bylo původně napsáno v zákoně.

Tak přeci jen se občas dočkáme i dobrých (nebo alespoň neutrálních) zpráv. Máte-li ke kontrolnímu hlášení jakýkoliv dotaz, neváhejte mě kontaktovat.